Slovinsko je malá, nicméně nesmírně kouzelná země rozkládající se na jižním úbočí Alp. To, co jej činí turisticky tak atraktivním je především skutečnost, že na velmi malé ploše zde najdeme skutečně téměř všechno – vysoké hory, divoké řeky, mořské pobřeží, tajemné jeskyně a křišťálově čistá jezera. Jedním z nich je i jezero Bled (Blejsko jezero) nacházející se v malebném prostředí úpatí Julských Alp, relativně nedaleko nejvyšší hory Slovinska – Triglavu, který odtud ale není vidět. Jezero vzniklo na konci doby ledové, tedy asi před 14 000 lety, v důsledku ústupu tzv. Bohinjského ledovce. V době svého vzniku bylo jezero větší než dnes, nicméně postupem času se jeho rozloha zmenšovala až na současných 1.5 km2. Současná maximální hloubka jezera pak dosahuje přibližně 30 metrů. Zajímavostí je skutečnost, že Bledské jezero nemá žádný přirozený přítok a vodou jej tak zásobují pouze podzemní termální prameny, díky nimž je voda v jezeře překvapivě teplá (jedná se údajně o jedno z nejteplejších jezer v Alpách). Není tedy divu, že je jezero již o přelomu 19. a 20. století využíváno jako rekreační a sportovní destinace. Na pobřeží tak postupem času vyrostla celá řada hotelů, penzionů a kempů a dokonce se zde hned čtyřikrát konalo mistrovství světa ve veslování (v letech 1966, 1979, 1989 a 2011). Veslařská tradice je zde opravdu dlouhá, neboť sahá až do dob císařovny Marie Terezie, která udělala 22 místním rodinám právo na převážení poutníků ke zdejšímu kostelu. Povolání převozníka je pak dodnes omezené a většina současných veslařů je potomky původních převoznických rodin.
Jak již bylo naznačeno, nachází se zmíněný kostel Nanebevzetí Panny Marie na Bledském ostrově (Blejski otok), který tvoří sám o sobě největší dominantu celého jezera. V pradávných dobách se zde nacházela staroslověnská pohanská svatyně a pohřebiště. V rámci archeologického průzkumu zde byl nalezeno přes 100 hrobů pocházejících z 9. – 11. století. První písemná zmínka o křesťanském kostele pochází z roku 1185, nicméně jeho skutečné stáří bude pravděpodobně ještě vyšší. Tehdy se jednalo o románskou baziliku, jenž byla v průběhu 15. století přestavěna v gotickém slohu. V roce 1509 byl kostel poničen zemětřesení, což si vyžádalo jeho důkladnou rekonstrukci. Další přestavba byla provedena v roce 1698, při níž kostel získal barokní podobu. V kostelní věži je od roku 1534 umístěn tzv. „kouzelný zvon“, neboť se traduje že po zazvonění vám splní přání. Podle legendy jde o dar od samotného papeže jako náhrada za jiný zvon, který kostelu věnovala vdova jako památku na svého zesnulého manžela. Zvon se však při převozu z pevniny na ostrov potopil a již zůstal na dně jezera.
Jezero Bled: Bledský ostrov a Bledský hrad
Jezero Bled: Bledský hrad
Druhou výraznou dominantou je Bledský hrad (Blejski grad) stojící na vrcholu 130 metrů vysokého skaliska vypínajícího se přímo nad hladinou jezera. Hrad je poprvé zmiňován v roce 1011 kdy jej císař Jindřich II. věnoval brixenským knížatům-biskupům, jejichž sídlem se pak stal na dalších osm století. Dobou svého založení se tak jedná o nejstarší hrad ve Slovinsku. Na začátku 16. století byl hrad silně poškozen zemětřesením a jeho následná rekonstrukce mu dala současnou podobu. Zřejmě nejvýznamnější částí hradu je pak zdejší kaple, která byla na počátku 18. století vyzdobena zajímavými freskami. Naposledy byl hrad rekonstruován v letech 1951 – 1961 a v současné doby slouží jeho prostory především jako historické muzeum.
Pokud nás z nějakého důvodu neoslovuje návštěva muzea, hradní tiskárny, restaurace či vinného sklepa, určitě se sem vyplatí vyrazit i jen kvůli krásným panoramatickém výhledům na celé Bledské jezero. Snad ještě lepším zážitkem je pak vystoupat od západního pobřeží jezera na vyhlídku Mala Osojnica. Výšlap je to sice poněkud strmější, ale odměnou za vynaloženou námahu je snad vůbec nejkrásnější pohled na Bledské jezero s ostrovem i hradem. Cesta sem je necelý kilometr dlouhá, nicméně i tak překonáme převýšení přibližně 200 výškových metrů. V tomto ohledu je potřeba nenechat se uspokojit prvním vyhlídkovým bodem nacházejícím se hned nad schodištěm překonávaným v samém závěru výstupu, ale pokračovat až na o něco vzdálenější a výše položenou vyhlídku. První vyhlídka je totiž v současnosti (2025) už poměrně hodně zarostlá, zatímco druhá nabízí naopak ničím nerušený výhled.
Jezero Bled: pohled z vyhlídky Mala Osojnica
Jezero Bled: pohled z vyhlídky Mala Osojnica
Jezero Bled patří k jedněm z nejnavštěvovanějších míst v celém Slovinsku, na což je potřeba být připraven. I v době naší návštěvy na samém začátku května, tedy ještě mimo hlavní turistickou sezónu, se sem stahovaly doslova davy návštěvníků. Proto je potřeba dorazit k jezeru co nejdříve a i tak mohou být problémy se zaparkováním. Při svém příjezdu (byť relativně brzy dopoledne) jsme obsazovali poslední volné místo na zdejším parkovišti. Při odjezdu se od jezera táhla takřka nekonečná kolona popojíždějících vozidel, která sahala až k sjezdu z dálnice A2, tedy v délce nějakých 5 kilometrů.
