Úspěch prvního fotografování východu Slunce mě oslovil na tolik, že jsem hned začal přemýšlet o tom jaká další místa, která by pro tyto účely byla vhodná, znám a mohl bych je případně navštívit. V této souvislosti jsem si vzpomněl na svou návštěvu dvojice skalních hrádků v Českém Středohoří – Košťálova a Oltáříku – z nichž se otevíral působivý výhled do okolí a které by pro fotografickou výpravu jistě stály za úvahu. Volba nakonec padla na Košťálov, i když mi bylo jasné, že někdy v budoucnu navštívím i Oltářík (což se také stalo).
Košťálov (494 m n. m.) je výrazný skalnatý vrchol nacházející se v západní části Českého Středohoří nad městečkem Třebenice. Z Prahy se sem lze dostat velmi snadno po „ústecké“ dálnici D8, z níž sjedeme na 48. kilometru (Lovosice) odkud pokračujeme dál po silnici I. třídy č. 15 směrem na Most. Ještě před již zmíněnými Třebenicemi je možné odbočit na Jenčice a vyjet vzhůru do Košťálova, kde je možné zaparkovat. Dál už je nutné pokračovat pěšky a to po pěšině přímo do kopce, která nás záhy přivede na lesní silnici kde také narazíme na červenou turistickou značku vedoucí sem od nádraží v Třebenicích. Po ní pak pokračujeme jen necelých 400 metrů po nichž ze silnice odbočíme směrem doprava a současně začneme stoupat na vrchol Košťálova, kam to již máme opět jen kousek. Celý výstup tak má dohromady asi 1.5 kilometru a zvládnout jej lze i s rezervou za 45 minut.
Košťálov: Vršetín, Milá a kouřová vlečka elektrárny Počerady z Košťálova
Košťálov: Oltářík z Košťálova
Na vrcholu se nachází zdaleka viditelná zřícenina středověkého hrádku, který je poprvé písemně připomínán roku 1372, kdy tehdejší kronikář Beneš Krabice z Veitmile zachytil historku, při níž údajně do hradu udeřil blesk, který hradnímu pánovi a jeho manželce upálil špičaté konce bot aniž by však komukoliv ublížil. O zakladateli hradu se do současnosti nezachovaly žádné zprávy, ale i tak je jeho vznik nejčastěji spojován s rodem Kaplířů ze Sulevic a Slavětína. V roce 1422 hrad obléhalo husitské vojsko, neboť Kaplířové patřili k odpůrcům kalicha. Husité si však na obléhání Košťálova pomyslně vylámali zuby a nakonec museli odtáhnout s nepořízenou. Spolu s rostoucími nároky na pohodlnost bydlení (a naopak poklesu důležitosti obranné funkce) byl hrad někdy v polovině 16. století opuštěn, i když v majetku Kaplířů zůstal až do roku 1609, kdy jej získal Adam z Vchynic. V roce 1622 byl hrad uváděn jako pustý. Košťálov patřil k hradům tzv. donjonového typu a jeho jádrem tak byl obdélníkovitý několikapatrový palác umístěný přímo na vrcholovém skalisku. Jeho zbytky jsou dnes nejzachovalejší částí hradu, neboť z navazujících hospodářských budov toho do současnosti již moc nezbylo.
Od zříceniny se otevírá jeden z vůbec nejúžasnějších výhledů v Českém Středohoří, a tak není divu že se vrchol Košťálova řadí k jedněm z nejnavštěvovanějších míst v okolí. Avšak vydáme-li se sem fotografovat východ Slunce, davů se bát rozhodně nemusíme. Z okolí vrcholu e otevírá ničím nerušený a prakticky kruhový výhled, který lze využít k fotografování jak východů, tak i západů Slunce, a to prakticky v kterémkoliv ročním období. Směrem na severozápad tvoří nejvýraznější dominantu kuželovitý vrch Lovoš (5 km) pod nímž si všimneme protékajícího Labe, Žernoseckého jezera a města Lovosice. Na druhém břehu řeky si můžeme všimnout výrazného vrchu Radobýl (9 km) a o něco vzdálenějšího Sedla (22 km). Před námi se otevírá výhled do ploché krajiny Polabí, z nějž výrazně vystupuje bájná hora Říp (24 km), jejíž siluetu vidíme přibližně směrem na jihovýchod. Všimnout si tímto směrem můžeme i komínů Mělnické elektrárny (30 km). Naopak v mnohem bližším okolí můžeme spatřit nedalekou cementárnu Čížkovice (4 km). Nejvýraznější dominantou směrem k jihu je výrazný vrchol Klapý s typickou siluetou hradu Házmburk (7 km). Výhled do ploché zemědělské krajiny Polabí se začne měnit směrem k jihozápadu, kde spatříme celou řadu výrazných kuželovitých vrcholů západního okraje Českého Středohoří, mezi nimiž dominují zejména Oblík (15 km), Raná (18 km) a Milá (17 km). Jejich směrem pak prakticky nelze přehlédnout kouřovou vlečku elektrárny Počerady (25 km). Z bližšího okolí si můžeme všimnout nedalekého skalnatého vrcholu Vršetín (2 km), jehož současné podoba vznikla díky těžbě čediče. O něco dále k západu je vidět výrazný vrchol Oltářík se zříceninou stejnojmenného hradu. Stejně výrazným vrcholem je i Lipská hora (6 km) pod níž si v údolí můžeme všimnout válcovité věže, jenž je pozůstatkem hradu Skalka (2 km). To se již dostáváme severním směrem, jemuž zde dominuje nejvyšší hora celého Českého Středohoří Milešovka (8 km) a o něco nižší Kletečná (9 km).
