Las Vegas je největším, avšak nikoliv hlavním, městem státu Nevada. Rozkládá se na ploše 352 km2 a k roku 2010 mělo přibližně 584 000 obyvatel. Oblast v okolí současného města objevili Španělé, kteří zde v průběhu 20. let 19. století vybudovali první vojenskou pevnost, chránící tzv. Španělskou stezku (vedoucí ze Santa Fe do Los Angeles). Své jméno, které ve španělštině znamená „loučky“ získala tato oblast od mexického průzkumníka Raphaela Riviery v roce 1829, a sice podle několika podzemních pramenů zásobujících skromný ostrůvek zeleně uprostřed vyprahlé Mohavské pouště. V roce 1849 Mexiko prohrálo válku se Spojenými státy v důsledku, čehož se celá oblast stala součástí teritoria Nové Mexiko. Později, v roce 1867, bylo území Las Vegas zahrnuto do teritoria státu Nevada. Ještě v roce 1900 zde žilo pouhých 30 obyvatel. To se ovšem radikálně změnilo v roce 1905, kdy zde byla postavena stanice železniční dráhy ze Salt Lake City do Los Angeles.
Dnes je Las Vegas především symbolem kasin a hazardních her. O to paradoxnější je, že Nevada byla vůbec prvním státem, který v roce 1909 hazardní hry zakázal. V době tzv. velké krize (ve 30. letech 20. století) ve snaze získat finanční injekci pro státní pokladnu byly roku 1931 hazardní hry opět povoleny. Nedlouho poté byla na nedaleké řece Colorado zahájena stavba přehrady Hoover Dam, přičemž dělníci se o volných chvílích vypravovali do města, aby se odreagovali…a prohráli celý svůj plat. Až do konce 2. světové války se v Las Vegas nacházela spíše menší kasina a hotely. To se ovšem změnilo v roce 1945 s příchodem gangstera Benjamina „Bugsyho“ Siegela, který jako první rozpoznal skutečný potenciál Las Vegas a hazardu a přitáhl sem pozornost americké mafie. Siegel proto zakoupil rozestavěný areál kasina, jehož původní majitel neměl dostatek finančních prostředků na jeho dokončení, a přetvořil jej na luxusní komplex, jenž byl pojmenován Flamingo. Kasino bylo otevřeno v roce 1946, avšak jeho dokončení nakonec stálo přibližně čtyřikrát tolik, než se předpokládalo. Tyto peníze si Siegel půjčil od dalších mafiánů. Když se zdálo, že kasino nebude prosperovat, rozhodli se mafiánští bossové Siegela odstranit. A tak byl Benjamin „Bugsy“ Siegel v červnu roku 1947 v Beverly Hills zavražděn, přičemž pachatel tohoto činu nebyl nikdy vypátrán. Rostoucí sláva Las Vegas lákala i významné osobnosti amerického showbyznysu, z nichž mnoho začalo svou hvězdnou kariéru právě zde (jmenujme alespoň Franka Sinatru nebo Elvise Pressleyho). Další etapa rozvoje města začala v roce 1966, kdy miliardář Howard Hughes (kterého můžeme znát například díky filmu Martina Scorseseho „Letec“ z roku 2004) koupil zdejší kasino Desert Inn, což přilákalo další investory. Současná podoba města začala vznikat v průběhu 90. let 20. století, kdy byla otevřena celá řada hotelů a kasin, jenž zde najdeme dodnes. Nutno však podotknout, že Las Vegas je vskutku jakýmsi živým organismem, který se prakticky neustále mění. S trochou nadsázky pak lze říct, že vybudované stavby jsou odstřelovány v den, kdy se vrátí poslední dolar, který byl do jejich výstavby investován, aby tak daly prostor něčemu novému a neokoukanému.
Las Vegas přes den nevypadá nijak zvlášť zajímavě, avšak to se radikálně změní se setměním, kdy se doslova všude rozzáří řvavé neonové poutače hrající všemi barvami. Hlavní tepnou místního hazardního průmyslu je Las Vegas Boulevard, respektive jeho 7 kilometrů dlouhá část označovaná jako The Strip. Právě zde se totiž nachází většina z nejproslulejších hotelových komplexů (stojí zde 18 z 25 největších hotelů světa) a kasin. Jedním z nejstarších je například Excalibur postavený v letech 1990 – 1993, imitující středověký hrad (který ovšem vypadá spíše jako z Disneylandu). V době svého otevření se přitom jednalo o největší hotel na světě. Stejný architekt (Veldon Simpson) pak vyprojektoval také Luxor stojící na jižním okraji „Stripu“, jehož stavba probíhala v letech 1991 – 1993. Hlavní část tohoto komplexu tvoří dvě obrovské sfingy a třicetipodlažní skleněná pyramida (jedna z největších staveb svého druhu na světě), v jejíchž útrobách můžeme nalézt kopii hrobky faraona Tutanchamona. Dalším obrem je komplex New York – New York otevřený v roce 1997 ležící na nejrušnější křižovatce ve městě mezi The Strip a Tropicana Avenue. Do jednoho městského bloku zde byl zkoncentrován New Yorský Manhattan se zmenšeninami mrakodrapů Empire State Building a Chrysler Building, Brooklynským mostem a kopií Sochy svobody. Stejná skupina, jenž vytvořila areál New York – New York dala v letech 1997 – 1999 vzniknout také kasinu Paris. Zde můžeme pro změnu najít 146 m vysokou zmenšeninu Eiffelovy věže (je tedy vybudována v měřítku 1:2) a Vítězného oblouku, nad nimiž se vznáší stylizace prvního horkovzdušného balónu – Montgolfiery. Vstupní část pak byla stylizována do podoby zámku Louvre a budovy Pařížské opery. Hned přes ulici pak stojí kasino Bellagio, které bylo otevřeno v roce 1998. Jeho největším lákadlem je bezesporu velkolepá „zpívající fontána“ předvádějící v pravidelných intervalech překrásnou souhru vodních obrazců, barev a hudby. Jen samo jezírko (či spíše jezero) v němž se fontána nachází, zabírá plochu 3.2 ha. O jedinečný zážitek se pak stará na 1200 vodních trysek a 4500 reflektorů. Není proto divu, že jen stavba této atrakce vyšla na 40 milionů dolarů. Na druhé straně Flamengo Road stojí další kolos – Ceasar’s Palace, jenže zde stojí již od roku 1966 a napodobuje styl starověkého Říma. Ještě o něco dále se pak rozkládají „Benátky“ (The Venetian), jejichž komplex byl vybudován v letech 1998 – 1999 z iniciativy amerického miliardáře Sheldona Adamse, který byl doslova posedlý myšlenkou postavit v Las Vegas kopii tohoto italského „vodního města“. Areál tak tvoří napodobeniny slavných benátských budov – například kostela sv. Marka či Dóžecího paláce mezi nimiž se klikatí Canale Grande po kterém se lze nechat svézt na gondole i se zpívajícím gondoliérem.
Las Vegas: Bellagio
Las Vegas: Excalibur
Nočním městem doslova pulzuje života u ulicemi náhle proudá doslova davy lidí. Takřka na každém kroku nás zastavují místní „nadháněči“ neustále vnucující další a další kupóny na občerstvení a hru zdarma – jen abychom navštívili právě jejich podnik. Na mysl se mi okamžitě dostává zoufalý boj proti hazardu, jenž se u nás v Česku rozpoutal s tím, že reklama na hazardní hry je příliš intenzivní a svádí mládež ke hraní, protože jakákoliv byť sebe intenzivnější reklama na hazardní hry u nás je jen slabým odvarem toho, co lze zažít v Las Vegas. Když už tedy jsme ve městě hazardu, byla by škoda odjet…a nezahrát si. Proto nakonec vstupujeme do útrob jednoho z místních kasin. Uvnitř záhy zjišťujeme, že se zde ve fantazii opravdu meze nekladnou, neboť člověk zde může svoje peníze utratit na tisíc a jeden způsob od automatů za pár centů až po poker, black jack či ruletu. Kolo osudu je v tento okamžik zřejmě příznivě natočeno, neboť Zuzka hned na první pokus vyhrává v ruletě 50 dolarů. Hříšné peníze jsou pak dány na dobrou věc, neboť Zuzka svou výhru z rulety později věnuje místnímu žebrákovi. Při návštěvě Ameriky se člověk musí připravit na to, že zde potká nejrůznější exoty, excentriky a podivíny. A v Las Vegas to platí desetinásobně. Příkladem může být třeba úsměvná kombinace lidí, kterou tvoří jakýsi „boží prorok“ nabádající kolemjdoucí k návratu k Bibli, a asi o dva metry dále stojící reklamní vyvolávač, kolem něhož se vlní dvě spoře oděné slečny v růžových kostýmcích s andělskými křídly, lákající na jakousi show. I takové dokáže být Las Vegas…
