Polka – Nová Polka – Ždárecké sedýlko – Žďárecké jezírko – Žďárek – U pískovny – Pod Homolí – Polecká nádrž – Nová Polka – Polka (22 km, 6:30 h, ↗ 440 m, ↘ 440 m)
Umělé vodní nádrže, které byly v minulosti na Šumavě po desítkách budovány pro potřeby plavení dřeva, jsme již mnohokrát zmínili při našich předchozích výletech (naposledy např. Nádrž U Tokaniště, nacházející se v lesích nedaleko Knížecích plání). Po ukončení plavby dřeva velká většina těchto nádrží zanikla (Ptačí nádrž, Černohorská nádrž aj.), jiné byly v dobách železné opony dokonce úmyslně zlikvidovány (např. Roklanská nádrž) aby nemohly být využity pro záškodnické aktivity „imperialistických záškodníků“. Několik málo plavebních nádrží však dodnes zůstalo, a právě ty budou hlavním cílem našeho dnešního výletu.
Východištěm pro nás bude malé lesní parkoviště poblíž místa, kde se v minulosti nacházela dnes již zaniklá osada Polka (Elendbach). Dostaneme se sem po silnici č. 167 vedoucí z Horní Vltavice na Borová Lada. V prudké zatáčce je potřeba odbočit z hlavní silnice doleva, přejet dvojici můstků překonávajících tok Teplé Vltavy. Polka byla založena v roce 1730 Schwarzenbergy, a stala se tak součástí sítě podobných osad, jejichž obyvatelé se živili těžbou a zpracováním dřeva, které pak bylo za pomocí vodních toků dopravováno dále. Před první světovou válkou zde stálo 22 domů a žilo zde přibližně 160 obyvatel, z nichž všichni se hlásili k německé národnosti. Fungovala zde škola, hostinec, pila, hamr a mlýn, který byl v roce 1913 přestavěn na elektrárnu. Své české pojmenování získala osada až v roce 1921 podle Poleckého potoka (jenž se zde vlévá do Teplé Vltavy), který tvořícího rozhraní vimperského panství, které dělil na „polku“ (= půlku). V roce 1946 bylo německé obyvatelstvo osady vysídleno, vesnice jako taková byla v roce 1950 zcela vyrabována a následně zlikvidována. Do dnešních dnů zde zbyla pouze jediná budova tzv. Krausova statku (kolem kterého vede i naše cesta).
Z parkoviště v Polce se vydáme nejprve po žlutě značené trase. Ta hned za již zmíněnou budovou bývalého Krausova statku odbočuje ostře doleva (a pokračuje dále ke zřícenině hradu Kunžvart). My však budeme pokračovat rovně po modré. Po krátkém stoupání lesem vyjdeme na bezlesou travnatou pláň, kde se v minulosti nacházela část osady Polka (tzv. Nová Polka – Neu Elendbach), která zde byla založena kolem roku 1840. Z ní se však do současnosti nezachovali prakticky vůbec nic kromě nápadných kamenných valů (tzv. „snosů“), táhnoucích se po okolních loukách, která v minulosti vymezovala hranice jednotlivých políček. Směrem doleva se odděluje cyklotrasa č. 1038 – tudy se v závěru našeho výletu vrátíme. Nyní však pokračujeme dále po modré, která nás povede jižním úbočím Poleckého vrchu. Cesta nás po přibližně 4 kilometrech dovede do tzv. Žďáreckého sedýlka, odkud je to již jen kousek (cca 1.5 km) na Knížecí pláně. My se však stočíme prudce doleva a dále pokračujeme po zeleně značené trase, která nás klesáním dovede až ke Žďáreckému jezírku.
Žďárecké jezírko (Scheurecker Schwelle) je první z bývalých plavebních nádrží, které v rámci dnešního výletu navštívíme. Nachází se v nadmořské výšce 960 m n. m. a bylo vybudováno na toku potoka Častá, podél kterého bychom se dostali až do Strážného (za nímž se vlévá do říčky Řasnice). Jezírko má rozlohu 1.57 ha. Od něj pak budeme pokračovat dál po zelené značce vedoucí podél potoka Častá. Silnice, po které jdeme, vedla původně podél signální stěny železné opony (po jejím posunutí více do vnitrozemí, k němuž došlo v průběhu 70. let 20. století). Tak se po necelých 3 kilometrech dostaneme až na rozcestí Pod Homolí. Pokud bychom pokračovali dále po zelené, došli bychom až do Strážného. My zde však odbočíme doleva, a dále budeme pokračovat po trase značené cyklostezky č. 1038. Ta nás stoupáním vyvede nejprve do sedla pod vrcholem Jelení hory (1039 m n. m.), odkud pak dále klesáme do údolí Poleckého potoka. Cesta se v tomto místě prudce stáčí doprava a směrem doleva se z ní odděluje neznačená, avšak velmi výrazné cesta, vedoucí kamsi do hlubin zdejších lesů. Právě po této cestě se vypravíme dál.
Cesta nás po přibližně 700 metrech dovede ke krásnému, ale díly své odlehlosti prakticky neznámému a nenavštěvovanému místu – k Polecké nádrži (Edelbacher Schwelle). Nádrž byla na toku Poleckého potoka vybudována v roce 1839 a stejně jako Ždárecké jezírko, které jsme navštívili před chvílí, i ona sloužila k regulaci průtoku vody v potoce pro potřeby plavení dřeva. Nádrž se nachází v nadmořské výšce 950 m a její rozloha je přibližně 1 ha. Pro pořádek ještě dodejme, že i když sem nevede značená cesta, svým vstupem sem návštěvní řád neporušujeme, protože se nádrž i cesta k ní nacházejí mimo I. zónu národního parku. Jakýmsi paradoxem pak je, že ačkoliv sem nevede žádná značená cesta, na jednom ze stromů rostoucích nad hrází nádrže je připevněna informační tabulka KČT.
Jakmile si užijeme klidu a ticha u opuštěné Polecké nádrže, vrátíme se po lesní cestě zpátky k asfaltové silnic, po níž vede cyklostezka, která nás sem přivedla. Po ní pak pokračujeme přibližně další kilometr, čímž se dostaneme na rozcestí u Nové Polky, kudy jsme procházeli na začátku našeho dnešního výletu. Odtud se pak už jednoduše vrátíme zpět na lesní parkoviště, ze kterého jsme vyráželi. Na úplný závěr ještě dodejme, že celá popsané trase vede „po asfaltu“, takže kromě pěšího výletu lze stejně tak dobře absolvovat na kole.
