Poslední cesta Jana Jakuba Ryby

Voltuš – mohyla Jana Jakuba Ryby – Voltušská vyhlídka – Bílá skála a zpět (4 km, 1:20, ↗ 100 m↘ 100 m)

Dnešní výlet, či vzhledem ke své délce spíše vycházka, nás zavede do míst, kde se naplnila životní cesta českého pedagoga a hudebního skladatele Jana Jakuba Ryby, který je dnes známý především jako autor České mše vánoční (Missa Pastoralis Bohemica). Výchozím místem bude okraj obce Voltuš, kde lze na malém parkovišti zaparkovat a dále budeme pokračovat pěšky po žluté značce. Na toto výchozí místo se však lze snadno dostat i z centra nedalekého Rožmitálu pod Třemšínem – od zámku vyrazíme kolem Podzámeckého rybníka po červené až na rozcestí se žlutě značenou trasou, která nás následně zavede až do Voltuše. Od výchozího místa u parkoviště ve Voltuši vede žlutá značka vzhůru po úbočí vrchu Štěrbina a po necelých 300 metrech nás přivede ke kamenné mohyle postavené v místě, kde 4. dubna 1815 Jan Jakub Ryba dobrovolně odešel ze života. K uctění Rybovy památky zde byl původně v roce 1854 lesními dělníky vztyčen prostý kamenný kříž, který je dodnes součástí památníku. Vlastní kamenná mohyla s pamětní deskou obsahující fiktivní podobiznu Jana Jakuba Ryby pak byla postavena v roce 1933. V jejím sousedství se pak nachází ještě další malý pomníček připomínající 50. výročí založení samostatného Československa.

Máme-li čas a chuť určitě se vyplatí pokračovat dále po žluté značce, která nás relativně mírným stoupáním dovede po dalších 400 metrech k tzv. Voltušské vyhlídce která se otevírá z malého skalnatého vrcholku, odkud máme Rožmitál pod Třemšínem jako na dlani. Cesta nás posléze dovede ještě ke dvěma neméně zajímavým vyhlídkám na Bílé skále, jenž tvoří strmý východní svah vrcholu Štěrbina. Obě vyhlídky současně leží na zajímavé naučné stezce začínající u areálu bývalých vojenských kasáren (který se nachází přímo pod Bílou skálou). Kromě nově vybudovaných odpočinkových altánků, které poskytnou úkryt v případě špatného počasí, jsou zde instalovány informační panely seznamující návštěvníky s místní geologií, faunou a flórou.

Na tomto místě můžeme naši procházku ukončit a vrátit se do výchozího místa stejnou cesto, kterou jsme sem přišli. Alternativně pak můžeme sejít po trase naučné stezky a kolem již zmíněného vojenského areálu se vrátit přímo do centra Rožmitálu pod Třemšínem.

Brdy: jaro je tu
Brdy: vrch Praha z Voltuše
Brdy: vrch Praha z Voltuše
Brdy: mohyla Jana Jakuba Ryby
Brdy: mohyla Jana Jakuba Ryby
Brdy: mohyla Jana Jakuba Ryby
Brdy: lišejník větvičník slívový (Evernia prunastri)
Brdy: Voltušská vyhlídka
Brdy: Voltušská vyhlídka
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: Rožmitál pod Třemšínem z vyhlídky na Bílé skále
previous arrow
next arrow
 
Brdy: jaro je tu
Brdy: vrch Praha z Voltuše
Brdy: vrch Praha z Voltuše
Brdy: mohyla Jana Jakuba Ryby
Brdy: mohyla Jana Jakuba Ryby
Brdy: mohyla Jana Jakuba Ryby
Brdy: lišejník větvičník slívový (Evernia prunastri)
Brdy: Voltušská vyhlídka
Brdy: Voltušská vyhlídka
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: vyhlídka na Bílé skále
Brdy: Rožmitál pod Třemšínem z vyhlídky na Bílé skále
previous arrow
next arrow
Jan Jakub Ryba (1765 – 1815)

Pedagog a hudební skladatel Jan Jakub Ryba je v současné době znám především jako autor oblíbené České mše vánoční (Missa Pastoralis Bohemica) z roku 1796, která je lidově často nazývána jako „Rybovka“ a která je jedním z tradičních symbolů českých Vánoc. Ve skutečnosti je však Ryba autorem více než 1000 hudebních děl, z nichž se však do dnešních dnů dochovala jen část. Narodil se v roce 1765 v Přešticích. Již od dětství se učil hrát na housle a na varhany. Po úspěšném zakončení gymnázia začal Ryba studovat na filozofické fakultě, díky čemuž získal značný rozhled. Kromě češtiny a tehdy běžné němčiny ovládal například ještě další čtyři jazyky (francouzštinu, italštinu, latinu a řečtinu). Po ukončení studií zastával nejprve funkci pomocného učitele v Mníšku pod Brdy a později začal pracovat jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem. Zde si kromě výuky přivydělával jako hudebník a městský písař. V té době bylo okolí Rožmitálu chudým a poměrně zaostalým krajem, kde skromnou obživu lidí zajišťovala buď pastva dobytka, nebo těžba chudé železné rudy a její následné zpracování. Rybovi se za dobu svého působení podařilo úroveň zdejší školy výrazně zvýšit. Současně se však prakticky celý život potýkal s příkořími ať už ze strany ze strany úředníků (kteří pro jeho inovátorské reformní snahy neměli příliš velké pochopení a navíc jen těžko snášeli skutečnost, že je Ryba svou inteligencí a rozhledem dalece přesahuje), tak i ze strany rodičů některých dětí (kteří nesmířili s tím, že Ryba nedělal rozdíly mezi dětmi z bohatých a chudých rodin). Ryba měl se svou ženou celkem 13 dětí, z nichž se však jen 7 dožilo dospělosti. Jako učitel neměl žádné velké příjmy, a tak celá jeho rodina žila v chudobě. Vyčerpanost a deprese z neutěšených vztahů vůči svým nadřízeným v kombinaci s neutěšenou ekonomickou situací rodiny si vybraly svou krutou daň. 8. dubna 1815 ráno odešel Jan Jakub Ryba z domova údajně na mši. Ještě před tím měl domluvenou schůzku s intelektuálem a politickým emigrantem Nicholausem Riessem. Když Riess na smluvení místo dorazil, nalezl Rybu umírajícího s podřezanými krčními tepnami. Jako sebevrah byl Jan Jakub Ryba pohřben na morovém hřbitově ve Starém Rožmitále a teprve z podnětu jeho syna byly jeho ostatky v roce 1855 přeneseny na městský hřbitov. V místech, kde Jan Jakub Ryba zemřel, byl v roce 1854 nejprve vztyčen prostý kamenný kříž, který by později v roce 1933 zasazen do nově postavené kamenné mohyly.