Přimda (náměstí) – Přimda (zřícenina hradu) a zpět (2.6 km, 1:20, ↗ 140 m, ↘ 140 m)
Hrad Přimda (Pfraumberg) se nachází na vrcholu výrazného skalního hřebene zdvíhajícího se nad stejnojmenným městečkem situovaným v místech, kudy v minulosti procházela jedna z nejdůležitějších obchodních cest spojující Čechy s Bavorskem. Jejím moderním ekvivalentem je dálnice D5 procházející prakticky přímo po úpatí, díky čemuž je tento kopec (včetně hradní zříceniny na svém vrcholu) jednou z prvních věcí, které člověk po překročení česko-německé hranice spatří. Výlet k této půvabné zřícenině můžeme zahájit například na náměstí již zmíněného stejnojmenného městečka, kde lze celkem pohodlně zaparkovat. Z náměstí pak stačí sledovat trasu místní naučné stezky (Naučná stezka Přimda), která nás dovede kolem hotelu Kolowrat na samý okraj městečka, odkud začneme výrazněji stoupat po východním úbočí kopce, na kterém hrad stojí. Ještě donedávna zde stál vzrostlý les, který byl ovšem postižen kůrovcovou kalamitou, a proto byl nedávno vykácen a na jeho místě se proto dnes (2020) rozkládá jen holá paseka. Cesta nás dovede k lesní kapličce Panny Marie postavené v roce 1852 místním stavitelem Thurnerem. Pěšina, po které jsme přišli, se zde napojuje na výraznější lesní cestu, po níž pokračujeme dále směrem doprava. Tato cesta nás pak zakrátko dovede až na samotný vrchol, přímo před již zmíněnou hradní zříceninu. Dodejme, že hrad je z exteriéru volně přístupný, o víkendech (od května do září) zde lze absolvovat i prohlídkový okruh s odborným výkladem průvodce. Přimda je jedním z mála dochovaných příkladů hradů postavených v románském slohu. Jeho jádro tvoří mohutná obranná čtvercová věž (tzv. donjon), která dodnes tvoří výraznou dominantu této zříceniny.
Hrad Přimda je zmiňován již v Kosmově kronice, podle které jej v roce 1121 postavili „nějací Němci“ (zakladatelem hradu měl být údajně bavorský vévoda Děpold II. z Vohburgu). Důležité však je, že se jednalo o nelegální výstavbu hradu na cizím území, což samozřejmě tehdejší vládce českého knížectví Vladislav I. nehodlal nechat líbit, a proto hrad oblehl a dobyl. Od roku 1126 se tak Přimda stala českou pohraniční pevností střežící již zmíněnou obchodní stezku do Bavorska. Kromě toho však hrad sloužil i jako vězení. Hned dvakrát zde byl například držen budoucí kníže Soběslav II. poté, co se pokoušel uplatnit své nároky na vládu v zemi vůči svému bratranci Vladislavovi II. v době jeho účasti na II. křížové výpravě. Soběslav byl nejprve osvobozen svými přívrženci, avšak vzápětí byl opět dopaden a znovu uvězněn, takže zde nakonec strávil celých 14 let. Dodejme ještě, že po svém druhém osvobození a uchopení moci v roce 1173 dal svého zdejšího věznitele přísně potrestat. Podobný příběh se opakoval i v následujícím století, kdy zde byl v roce 1249 pro změnu držen pozdější král Přemysl Otakar II. za vzpouru proti svému otci, králi Václavovi I. V dobách Jana Lucemburského byl hrad Přimda dán do držení Vilémovi Zajíci z Valdeka. V roce 1336 byl v důsledku sporů mezi českým králem a německým císařem Ludvíkem IV Bavorským hrad napaden německými vojsky, jejichž útok byl však nakonec odražen. Zpátky do královského držení se Přimda dostala až za vlády Karla IV. v roce 1344, avšak jeho syn Václav IV. hrad opět zastavil. Hrad pak přešel do vlastnictví loupeživého rytíře, jehož tlupa podnikala loupeživé výpravy do širokého okolí. V roce 1416 byla skupina lupičů zadržena královským vojskem a ti pak byli převezeni do Prahy, kde byli následně popraveni. O dva roky později (1418) se byla vyslána další vojenská výprava, která hrad oblehla a jeho posádka se následně vzdala. Hrad pak znovu přešel do majetku krále a v následujícím období se stal oporou katolické šlechty. Proto byl v roce 1429 napaden husity, kterým se sice podařilo dobýt město, avšak hrad samotný jejich útoku odolal. V roce 1454 získali hrad Švamberkové, v jejichž držení zůstal až do roku 1592, kdy byl opuštěn. Hrad poté nejprve připadl císaři Rudolfu II., od kterého jej následně koupila obec Přimda. Z hradu se však rychle stává neobyvatelná zřícenina, neboť již v roce 1609 je uváděn jako opuštěný a pobořený. Později, v roce 1675, koupil zdejší panství Jan Václav Novohradský z Kolowrat. V držení rodu Kolowratů je toto území (s výjimkou období nacismu a komunismu) dodnes.
Již z okolí hradu se otevírají pěkné výhledy nejen na město, ale i na okolní vrcholy Českého lesa. Nejlepšího výhledového bodu však dosáhneme, pokud se vypravíme od hradu podél vrcholového skalnatého hřbetu až na nejvyšší bod vrcholu Přimda, odkud můžeme sledovat dálnici procházející přímo pod námi. Musíme se však připravit na to, že sem nevede žádná oficiální cesta. Pokud máme po sestoupení zpět do města ještě chvíli čas, můžeme navštívit některé z dalších zdejších pozoruhodností. Jednou z nich je například kostel sv. Jiří stojící na náměstí, který byl založen v roce 1369 a kde svého času jako farář působil i známý chodský spisovatel Jindřich Šimon Baar. Vypravíme-li se z náměstí Novoveskou ulicí směrem k jihu, narazíme na trojici kamenných tzv. smírčích křížů. Smírčí kříže zpravidla označovaly místa, kde se odehrál hrdelní zločin. Usvědčený provinilec mohl svůj zločin odčinit tím, že se vyrovnal s postiženým (případně jeho příbuznými) a na místě vztyčil kříž vytesaný z kamene (který měl symbolizovat Kristovu oběť vykoupení vedoucí k usmíření s Bohem). Podle legendy souvisejí zdejší kříže s vraždou tří dětí, které zabila jejich vlastní matka, protože je nemohla uživit a jejich otec se k nim nehlásil. Zajímavostí je, že kříže se nacházejí při cestě vedoucí na městské popraviště, jehož kamenné základy můžeme dodnes vidět na nedalekém vrchu Šibeník (nevede sem ale žádná oficiální cesta). Je tak dost dobře možné, že právě zde skončil život oné vražednice…pokud se ovšem ony kříže nevztahují k docela jinému, dnes již neznámému příběhu.
