Dlouhá Louka – Pod Vlčí horou – Vlčí hora – Pod Loučnou – Loučná a zpět (7 km, 2:10 h, ↗ 150 m, ↘ 150 m)
Osada Dlouhá Louka (Langewiese) se rozkládá na okraji rozsáhlé náhorní plošiny tvořící velkou část východních Krušných hor. První zmínka o ní pochází z roku 1606. Před druhou světovou válkou se jednalo o téměř výhradně německou vesnici, která byla následně v důsledku poválečného odsunu prakticky zcela vylidněna, a do současnosti tak přetrvala jako chatová a chalupářská oblast. Kromě toho je ale vyhledávaným východištěm pro turistiku, a v zimě pak pro běžecké lyžování, neboť tudy prochází tzv. Krušnohorská magistrála. Cílem naší dnešní výpravy budou především výhledy do okolní krajiny, kterých v okolí najdeme spoustu.
Tím prvním je rozhledna Vlčí hora nacházející se na stejnojmenném vrcholu o výšce 892 m n. m. Dostaneme se sem jednoduše, když se z parkoviště na Dlouhé Louce vydáme nejprve po zelené značce a za posledními chalupami odbočíme směrem doleva po modré. Po okraji lesa se dostaneme až k památnímu kříži, kde odbočíme doprava a mírným stoupáním se záhy dostaneme až na vrchol. Zdejší rozhledna je vlastně 40 metrů vysoký ocelový vysílač, jehož hlavní stožár spirálovitě obtáčí schodiště vedoucí na vyhlídkovou plošinu umístěnou ve výšce 15 metrů. Potěšit se odtud můžeme výhledem do Mostecké pánve, která se otevírá přímo pod námi, a kterou tak odtud máme doslova jako na dlani (pokud tedy výhled nezakrývá nízká inverzní oblačnost nebo zákal, který je zde bohužel poměrně častým jevem). Vidět odtud můžeme například město Most s hradem Děvín a jezero Most vzniklé zatopením někdejšího hnědouhelného dolu Ležáky v místech, kde stával „starý Most“. Další výraznou dominantou je areál chemických závodů v Záluží u Mostu. Směrem k jihovýchodu se otevírá obrovská těžební jáma hnědouhelného dolu Bílina, za níž můžeme dobře spatřit komíny a chladící věže uhelné elektrárny Ledvice. Na protějším straně pánve pak přehlédneme celý řetězec více či méně kuželovitých vrcholů Českého Středohoří (dobře vidět je odtud například Milešovka či nedaleký Bořeň). Směrem k jihovýchodu spatříme celé východní úbočí Krušných hor. Všimnout si můžeme především odlesněného vrcholu Loučné (s kovovou věží), kam se v rámci této trasy záhy vypravíme. Za ideálních podmínek pak odtud dohlédneme až ke Klínovci. Vysílač na Vlčí hoře a pozorovatelna na vrcholu Loučné však nejsou jedinými věžemi, které se v okolí nacházejí. Další si totiž můžeme všimnout, podíváme-li se směrem k východu zpět nad Dlouhou Louku. Její zajímavostí je to, že se jedná o 51 metrů vysokou měřící věž Ústavu fyziky atmosféry, na níž jsou sledovány meteorologická charakteristiky v různých výškách nad povrchem. Tato observatoř doplňuje měření z observatoří na Milešovce (nacházející se na opačném okraji Mostecké pánve) a v Kopistech (ležící na dně pánve).
Krušné Hory: vysílač a rozhledna Vlčí hora
Krušné Hory: výstup na vrchol Loučné
Krušné Hory: skalisko na předvrcholu Loučné (956 m n. m.)
Krušné Hory: jezero Most z předvrcholu Loučné
Od rozhledny pokračujeme dále po modré turistické značce, která nás záhy zavede k oplocení obepínající Flájské obory. Ta se aktuálně rozkládá na ploše 1930 ha a byla založena Valdštejny už v 18. století pro chov dančí a jelení zvěře (kromě „klasických“ evropských jelenů tu v minulosti byli chováni i jeleni wapiti dovezení ze Severní Ameriky). Dodejme ještě, že zázemím pro hony pořádané ve Flájské oboře byl lovecký zámeček Lichtenwald nacházející se na vrcholu kopce Bradáčov tyčícím se přibližně 1.5 kilometru na západ od Flájské přehrady. Zámeček byl postaven Emanuelem Filibertem z Valdštejna jako svatební dar pro svoji manželku Marii Anně z Lichtenštejna. Jméno zámečku mělo symbolizovat spojení obou šlechtických rodů (Lichtenstein – Waldstein). Po roce 1945 připadl zámeček coby konfiskát Lesním závodům. Dnes je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný.
Krušné Hory: vrcholové partie Loučné (956 m n. m.)
Modrá značka nás podél oplocení obory zakrátko přivede k místu, kde se odděluje odbočka vedoucí na vrchol Loučné, který již leží nedaleko. Loučná (Wieseberg) je svou výškou 956 m n. m. nejvyšším vrcholem okresu Most. Zatímco směrem k jihu spadají její svahy Lomským údolím příkře až nad dno Mostecké pánve, při pohledu ze severu její vrchol příliš výrazný není. Vrcholová partie hory byla v minulosti silně postižena imisemi škodlivin produkovaných zejména mnohými uhelnými elektrárnami a průmyslovými provozy na dně pánve (ale i v bývalém Východním Německu). I když se zde les postupně obnovuje, je zdejší porost stále nízký a velmi řídký, a tak se ze zdejšího skaliska opět otevírá krásný výhled do na Mosteckou pánev a České Středohoří. Dodejme ještě, že podobně jako na jiných místech i zde skalisko představuje ukázkový příklad tzv. mrazových srubů. Nemusí nás tak ani příliš mrzet, že jsme nedosáhli nejvyššího bodu hory, neboť ten se již nachází za oplocením obory, a není tak veřejnosti přístupný. V minulosti zde fungoval vojenský areál skládající se především z kovové pozorovací hlásky protivzdušné obrany využívané v 50. letech československou armádou. V současnosti je zde instalován i meteorologický radar soukromé meteorologické společnosti Meteopress. Na tomto místě naše dnešní putování dosáhlo svého vrcholu (pomyslného i skutečného) a nezbývá tak, než vrátit se stejnou cestou zpět do výchozího místa na Dlouhé Louce.
