Naší další zastávkou na cestě severním Německem je ostrov Rujána (Rügen), rozprostírající se na západním okraji Pomořanského zálivu (Pommersche Bucht). Se svou rozlohou 926 km² je největším ostrovem Německa, přesto je díky své poloze snadno přístupný i bez použití trajektu. Jeho jihozápadní cíp se totiž těsně přimyká k pevnině, a tak se na ostrov dnes dostaneme suchou nohou po téměř tříkilometrovém mostě Rügenbrücke, který je sám o sobě technickým unikátem. Ve stínu tohoto moderního mostu, zprovozněného v roce 2007, dnes poněkud zaniká původní ocelový Rügendamm z let 1935–1936, který dlouhá desetiletí sloužil pro silniční i železniční dopravu mezi ostrovem a městem Stralsund.
Rujána se pyšní rozmanitou krajinou a členitým pobřežím, které vytvářejí písčité kosy, duny a slané laguny zvané Bodden. Největší turistickou atrakcí je však bezesporu severovýchodní pobřeží ostrova s dramatickými křídovými útesy, často označovanými za „bílé zlato Rujány“. A právě tam, na poloostrov Jasmund, nyní míříme. Tato oblast je s hlavní částí ostrova spojena pouze dvěma úzkými šíjemi – Schaabe a Schmale Heide. Místo turisticky frekventovaného města Sassnitz jsme zvolili poklidnější rybářskou vesnici Lohme, která leží na severním pobřeží poloostrova. Vesnice je rozložena na okraji zhruba padesát metrů vysokého útesu, odkud vede strmé schodiště k malému přístavu. V moři kousek od pobřeží ční výrazný balvan Schwanenstein („Labutí kámen“), který je nejen symbolem obce, ale také předmětem staré pověsti – podle ní sem čápi a labutě přinášely novorozeňata, která zde „ukrývaly“, než je předaly rodičům. Schwanenstein je jedním z mnoha tzv. bludných balvanů, které sem byly během doby ledové dopraveny ledovcem. Na ostrově jich najdeme přes dvacet, přičemž tento patří mezi největší. Z Lohme vede pěší stezka podél pobřeží, kde se před námi začíná otevírat panoráma křídových útesů – geologického a přírodního fenoménu, který je zároveň jedním z největších magnetů pro turisty. Jejich oslnivě bílá barva kontrastuje s hlubokou modří Baltského moře a sytou zelení bukových lesů v okolí.
Rujána: kormorán velký na bludném balvanu Schwanenstein
Rujána: přístav v Lohme
Největší část křídových útesů spadá do chráněné oblasti národního parku Jasmund, který byl vyhlášen v roce 1990 – těsně před znovusjednocením Německa. Přestože se jedná o nejmenší národní park v Německu (zabírá jen 30 km²), patří k těm nejnavštěvovanějším. Od roku 2011 je dokonce zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Auto necháváme na centrálním parkovišti v Hadenu a dále pokračujeme kyvadlovým autobusem k modernímu návštěvnickému centru, kde se nachází interaktivní expozice věnovaná nejen geologii útesů, ale také zdejší fauně a flóře. Zajímavé je například to, že kromě křídových skal se tu zachovaly jedny z nejpůvodnějších bukových lesů v Evropě.
Rujánské křídové útesy vznikly před více než 70 miliony let v období křídy, kdy byla oblast zaplavena mořem obývaným mikroskopickými řasami, které si kolem svých buněčných těl vytvářely kalcitové schránky – tzv. kokolity. Ty se pak usazovaly na mořském dně, kde se z nich časem vytvořil jemnozrnný křídový vápenec. V tomto horninovém sledu se dodnes nacházejí zkameněliny druhohorních živočichů, jako jsou amoniti, ústřice, mořští ježci nebo houby. Významným nálezem jsou zde i pazourkové pecky – kryptokrystalická forma křemene, která hrála klíčovou roli v pravěku při výrobě prvních primitivních nástrojů – pěstních klínů, hrotů oštěpů a šípů, čepelek primitivních nožů apod. I dnes se při procházce po pláži dá nějaký ten pazourek snadno najít. Samotný křídový vápenec je ale naopak velmi měkký a snadno podléhá erozi. Útesy se tak vlivem povětrnostních podmínek neustále mění a bortí. Největší kolaps v novodobé historii nastal v roce 2005, kdy do moře zřítil skalní útvar Wissower Klinken, kdysi jedna z ikon ostrova.
Rujána: křídové útesy národního parku Jasmund
Rujána: bukové lesy národního parku Jasmund
Od návštěvnického centra vede několik turistických tras a vyhlídek. Tou nejznámější je Königsstuhl („Královský trůn“) – vyhlídka ve výšce 117 metrů nad mořem, nabízející dechberoucí pohled na mořské panorama. Nejlepší výhled na samotný Königsstuhl se ale naskýtá z Viktoriiny vyhlídky (Victoria-Sicht), pojmenované po pruské korunní princezně Viktorii. Pamětní kámen s nápisem: „Victoria Sicht: vom Könige Wilhelm I. hier benannt am 19. Juni 1865“ připomíná, že místo bylo pojmenováno králem Wilhelmem I. v roce 1865. Po hraně křídových útesů bychom takto mohli pokračovat i dále až do již zmíněného městečka Sassnitz, které odtud leží ve vzdálenosti asi 7.5 kilometru a cesta sem trvá kolem 2.5 hodiny. Protože je však před námi dlouhý přesun od Pobřeží Baltu až na takřka zcela opačný konec bývalé NDR, musíme se s národním parkem Jasmund protentokrát rozloučit a vydat se na další cestu.
