První skok k sousedům: Na Velký Roklan a k Roklanskému jezeru

Gfäll – Waldschmidthaus – Grosser Rachel – Rachel Kapelle – Rachel See – Feistenberg – Föhraufilz – Jägerfleck – Spiegelau  (15 km, 5:00 h, ↗ 570 m, ↘ 780 m)

Dvouhlavá hora Roklan patří svou nezaměnitelnou siluetou k nejkrásnějším a nejfotogeničtějším horám Šumavy. Z České strany se na ni otevírají nejlepší výhledy z Poledníku nebo z Filipovy Huti. Přestože se vrchol Roklanu nachází vzdušnou čarou jen 9 kilometrů od Modravy, (rozumná) cesta sem z Čech od konce druhé světové války nevede. Nejkratší možností by bylo vydat se z Kvildy přes Pramen Vltavy a hraniční přechod Siebensteinkopf, a odtud pak dále pokračovat přes Luzný podél hranice až k Roklanu. Délka této trasy by však byla (jednosměrně) 30 km při celkovém převýšení 1350 m. O něco kratší by pak byla trasa z Modravy přes Javoří pilu a přechod Poledník – Buchenau. Dříve zde byl přechod povolen v období mezi 15.7. – 15.11., současný (2020) stav ale bohužel neznám. Tato varianta by měla (jednosměrně) délku 22 km a převýšení 710 m. Pokud tedy nemáme v úmyslu výlet na Roklan rozložit do dvou dnů (s přespáním někde v Německu), je cesta sem z Čech pro běžného člověka nereálná.

Jestliže tedy chceme zdolat vrchol Roklanu v jednom dni, musíme se vypravit do Bavorska. Ideálním východištěm je městečko Spiegelau, kam se lze autem, dostat jak ze Železné Rudy (35 km přes Zwiesel) nebo ze Strážného (40 km přes Freyung a Grafenau). Pokud se tak chceme dostat na přibližně 9 km vzdálený Roklan z Modravy, znamená to pro nás paradoxně minimálně 160 km dlouhou zajížďku autem (tam a zpět)! Ve Spiegelau je nutné auto nechat na velké záchytném parkovišti (zdarma) a odtud pokračovat dál autobusem na lesní parkoviště Gfäll, které je současně východištěm turistické trasy značené symbolem tetřeva vedoucí na vrchol Roklanu. Ten se odtud nachází přibližně 3 km daleko a výstup na něj nám zabere kolem hodiny a půl, neboť cesta prakticky celou dobu poměrně prudce stoupá (převýšení z parkoviště Gfäll na vrchol Roklanu činí asi 480 m). Trasa nejprve prochází smíšeným lesem, který však záhy mizí (především díky tomu, že i zde byl les zasažen kůrovcem) a před námi se tak otevírají daleké výhledy směrem k jihu. Za výjimečně dobré dohlednosti pak odtud lze zahlédnout i vrcholky Bavorských a Rakouských Alp. Ve výšce 1360 m n. m. cesta prochází kolem horské chaty Waldschmidthaus (pojmenovaná podle spisovatele Maxmiliana Schmidta), která zde byla postavena v roce 1912. Údajně je zde možné využít nabídky občerstvení, avšak v době mé poslední návštěvy v těchto končinách (září 2017) byla chata uzavřena. Na vrchol Roklanu je to však odtud již jen kousek (cca 15 minut).   

Velký Roklan (Grosser Rachel, česky též „Rokelská hora“) je svou výškou 1453 m n. m. druhou nejvyšší horou Šumavy. Za vůbec nejvyšším Velkým Javorem (Grosser Arber) však zaostává jen o pouhé 3 metry. Německý název hory údajně pochází z keltského slova „rachia“, které by se dalo přeložit jako „holý“ či „drsný“ a které tak pravděpodobně odkazuje na skalnatý vrchol hory vyčnívající nad okolními stromy. Dnes zdobí temeno vrcholové skály Velkého Roklanu velký železný kříž. Pro úplnost ještě dodejme, že druhý vrchol – Malý Roklan (Kleiner Rachel nebo též česky „Roklanec“), dosahuje nadmořské výšky 1399 m a od vrcholu Velkého Roklanu leží přibližně 1 km na severozápad. Oba vrcholy jsou pak odděleny mělkým sedlem, na kterém se rozkládá tzv. Roklanská louka (Rachelwiese).  

Jen málokterý šumavský vrchol poskytuje tak nádherný rozhled do okolní krajiny jako právě Roklan, přičemž vůbec nejlépe je odtud vidět paradoxně směrem k severu (tj. do Čech). Za nejlepším výhledem je ovšem potřeba z vrcholu sestoupit poněkud níž po severním úbočí hory o cestě pokračující dál k Roklanskému jezeru. Přímo pod námi se rozkládají rozsáhlé Modravské pláně, které jsou však nepřístupné, a návštěva vrcholových partií Velkého Roklanu je tak jediným způsobem jak je spatřit alespoň zdálky z „ptačí perspektivy“. Dobře viditelná je například Rokytecká slať, o níž jsme se již zmínili v rámci našeho výletu na Javoří pilu a Tříjezerní slať. Severním směrem se táhne dlouhý hřeben Poledníku (jehož vrchol ne nezaměnitelný díky bývalé vojenské věži), zatímco směrem na západ lze spatřit výrazný masiv Boubína a při troše štěstí i hřeben Třístoličníku a Plechého. Při pozornějším pohledu je odtud rovněž vidět i hrad Kašperk, plující v lesních nad Kašperskými horami.

Sestup z vrcholu Velkého Roklanu nás zakrátko dovede až na samotný okraj ledovcového karu, na jehož dně se rozkládá Roklanské jezero. Kousek pod hranou této jezení stěny se pak v nadmořské výšce 1212 m na skalní římse nachází tzv. Roklanská kaple (Rachelkapelle), od níž se otevírají vůbec nejlepší pohledy na jezero pod námi. Kapli nechal vystavět v roce 1885 místní polesný Ludwig Leythäuser (1851 – 1931) jako projev díků boží prozřetelnosti, která mu zde zachránila život. Během ze svých pravidelných jej v horách zaskočilo špatné počasí. Padla mlha, že nebylo vidět na krok před sebe. Kůň, který klopýtal kamenitou horskou stezkou směrem k domovu, se náhle zastavil, a ačkoliv jej polesný vydatně pobízel, neudělal již ani krok vpřed. V tom okamžiku si Leythäuser všiml, že s koněm stojí na samé hraně skalního srázu nad jezerem. Stačil by přitom ještě krok dál, a polesný by se i s koněm zřítil ze skály do jezera. Původní kaple vyhořela krátce po druhé světové válce, avšak v roce 1951 byla obnovena a její interiér byl vyzdoben řezbami řezbáře Johanna Lentnera ze Spiegelau. Podruhé kaple vyhořela v roce 1972, avšak i poté zde byla vystavěna přesná kopie včetně všech dřevořezeb. V 90. letech se stav kaple značně zhoršil v důsledku stáří a drsných klimatických podmínek. A tak byla v letech 1999 – 2000 kaple opěr kompletně zrekonstruována.

Od Roklanské kaple postupně sestupujeme až k rozcestí, odkud je to k jezeru již jen kousek. Roklanské jezero (Rachel See) vzniklo stejně jako všechna ostatní šumavské jezera na konci poslední doby ledové (tedy asi před 10 000 – 12 000 lety). Svou rozlohou 5.7 ha je tedy ze šumavských jezer třetím nejmenší (po Prášilském jezeru a jezeru Laka). Současně je ale svou výškou 1071 m třetím nejvýše položeným jezerem (po jezeru Laka a Plešném jezeru). Maximální hloubka jezera činí asi 14 metrů. Jezerní stěna, na jejímž okraji jsme ještě před chvílí stáli, se vypíná téměř 230 metrů nad hladinou jezera, a patří tak k jedněm z nejvyšších a nejstrmějších skalních stěn na Šumavě. Zajímavostí je také skutečnost, že se zdejší ledovcový kar skládá ze dvou částí podobně jako například v Krkonoších Velký a Malá Kotelní jáma. Druhá kotlina nacházející se na jihozápad od Roklanského jezera leží v nadmořské výšce 1056 m a na jejím dně se v minulosti rovněž nacházelo jezero – i když o něco menší – které bylo zásobováno vodou z Roklanského potoka (Rachel Bach – pozor – neoplést si s Roklanským potokem na české straně hranice!). Jezero však postupně zarůstalo rašelinnou vegetací a nakonec zcela zaniklo. Dnes se zde nachází jen zarostlá bažinatá kotlina, která je ovšem nepřístupná. Roklanské jezero bylo poprvé zaznamenáno v mapě německého lékaře, matematika a kartografa Philippa Apiana (1531 – 1589) z roku 1568. V roce 1835 byla hráz jezera (tvořená ledovcovou morénou) uměle zpevněna a zvýšena a voda z jezera se pak začala využívat pro plavení dřeva. V roce 1918 bylo jezero a jeho okolí vyhlášeno chráněnou přírodní rezervací.

Od Roklanského jezera pokračujeme po široké zpevněné cestě mírným klesáním přibližně 3 kilometry k rozcestí Feistenberg. Zde definitivně opustíme „tetřeví“ trasu, která by nás jinak zavedla zpátky na parkoviště Gfäll, a namísto toho se vydáme po trase označenou symbolem javorového listu. Ta nás po dalším asi 1.5 km dovede k rašeliništi Föhraufilz, které si lze prohlédnout z dřevěné vyhlídkové věže. Odtud pak pokračujeme již poměrně nezajímavou trasou do osady Jägerfleck (3 km) a odtud pak dál k nádraží ve Spiegelau, odkud je to již jen kousek k parkovišti, z něhož jsme ráno vyrazili.

Šumava: barvy podzimu na Velkém Roklanu
Šumava: z cesty na vrchol Velkého Roklanu
Šumava: barvy podzimu na Velkém Roklanu
Šumava: z cesty na vrchol Velkého Roklanu
Šumava: panoramatický pohled z cesty na Velký Roklan směrem k jihu (do Německa)
Šumava: rozcestník pod vrcholem Velkého Roklanu
Šumava: horská chata Waldschmidthaus pod vrcholem Velkého Roklanu
Šumava: kůrovcem zničený les na jižním úbočí Velkého Roklanu
Šumava: závěrečná etapa výstupu na vrchol Velkého Roklanu
Šumava: rozcestník pod vrcholem Velkého Roklanu
Šumava: vrchol Velkého Roklanu (Grosser Rachel, 1453 m n.m.)
Šumava: vrchol Velkého Roklanu (Grosser Rachel, 1453 m n.m.)
Šumava: kříž na vrcholu Velkého Roklanu
Šumava: kříž na vrcholu Velkého Roklanu
Šumava: výhled z Velkého Roklanu na vrchol Poledníku s nápadnou holinou jako připomínkou řádění orkánu Kyrill v roce 2017
Šumava: výhled ze severního úbočí Velkého Roklanu směrem do Čech
Šumava: výhled na Rokyteckou slať ze severního úbočí Velkého Roklanu
Šumava: oblast Modravských plání je pro návštěvníky nepřístupně uzavřena a do jejího nitra lze nahlédnout jen z hraničního hřebene u Velkého Roklanu.
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanská kaple (Rachelkapelle)
Šumava: jezerní stěna Roklanského jezera
Šumava: jezerní stěna Roklanského jezera
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
previous arrow
next arrow
 
Šumava: barvy podzimu na Velkém Roklanu
Šumava: z cesty na vrchol Velkého Roklanu
Šumava: barvy podzimu na Velkém Roklanu
Šumava: z cesty na vrchol Velkého Roklanu
Šumava: panoramatický pohled z cesty na Velký Roklan směrem k jihu (do Německa)
Šumava: rozcestník pod vrcholem Velkého Roklanu
Šumava: horská chata Waldschmidthaus pod vrcholem Velkého Roklanu
Šumava: kůrovcem zničený les na jižním úbočí Velkého Roklanu
Šumava: závěrečná etapa výstupu na vrchol Velkého Roklanu
Šumava: rozcestník pod vrcholem Velkého Roklanu
Šumava: vrchol Velkého Roklanu (Grosser Rachel, 1453 m n.m.)
Šumava: vrchol Velkého Roklanu (Grosser Rachel, 1453 m n.m.)
Šumava: kříž na vrcholu Velkého Roklanu
Šumava: kříž na vrcholu Velkého Roklanu
Šumava: výhled z Velkého Roklanu na vrchol Poledníku s nápadnou holinou jako připomínkou řádění orkánu Kyrill v roce 2017
Šumava: výhled ze severního úbočí Velkého Roklanu směrem do Čech
Šumava: výhled na Rokyteckou slať ze severního úbočí Velkého Roklanu
Šumava: oblast Modravských plání je pro návštěvníky nepřístupně uzavřena a do jejího nitra lze nahlédnout jen z hraničního hřebene u Velkého Roklanu.
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanská kaple (Rachelkapelle)
Šumava: jezerní stěna Roklanského jezera
Šumava: jezerní stěna Roklanského jezera
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
Šumava: Roklanské jezero (Rachelsee)
previous arrow
next arrow