Krasetín – Kleť a zpět (4 km, 2:00, ↗ 415 m, ↘ 415 m)
Přestože z čistě geomorfologického hlediska Kleť nepatří k Šumavě, je častým cílem výletníků pobývajících v okolí Českého Krumlova a lipenské části Šumavy. Pokud se tedy v této oblasti nacházíme, byla by velká škoda tento zajímavý a turisticky velmi atraktivní vrchol nenavštívit. Se svou výškou 1084 m n. m. je Kleť nejvyšším vrcholem Blanského lesa, který je součástí tzv. Šumavského podhůří. Zajímavostí je pak skutečnost, že české jméno této hory („Nakletti“) pravděpodobně pochází už z poloviny 13. století, a je tak jedním z vůbec nejstarších známých horopisných názvů u nás. V tomto ohledu pak ještě dodejme, že německý název hory (Schöninger) je odvozen z alternativního českého názvu „Krasetínská hora“ (podle vesnice Krasetín, nacházející se na severovýchodním úpatí Kleti).
Způsobů, jak se na tento vrchol dostat je celá řada. Po červené turistické značce se sem můžeme vypravit například z Chvalšin. Tato trasa mé délku necelých 7 kilometrů a v jejím průběhu vystoupáme 520 výškových metrů. Z opačné strany, tj. z východu, se na Kleť můžeme po červené vypravit například od kláštera ve Zlaté Koruně. Tato varianta trasy je o něco delší (7.3 km) a překonává i vyšší převýšení (600 m). Výchozím místem „jižní trasy“ je pak Český Krumlov, kde si dokonce můžeme vybrat ze dvou variant výstupu: po žluté a zelené turistické značce (6.2 km, převýšení 536 m) nebo po modré značce (7 km, převýšení 551 m). Vůbec nejkratší a nejrychlejší je potom výstup ze severovýchodu z parkoviště v Krasetíně, kam se dá dojet autem. V tomto případě nás čeká výstup o délce 2 kilometry, během nichž překonáme převýšení 415 metrů. Pokud si chceme výstup na vrchol ještě ulehčit, můžeme využít i zdejší lanovku, která je zde v provozu od roku 1961. Lanovka má celkovou délku 1792 metrů a cesta z dolní do horní stanice zabere přibližně 15 minut. Její jedinou nevýhodou je velmi „řídký“ jízdní řád – lanovka jede vždy jen v celou hodinu (stav v roce 2024).
Šumava: Josefova věž a Tereziina chata na vrcholu Kleti
Šumava: televizní vysílač Kleť
Tím prvním co nás na vrcholu Kleti bezesporu upoutá, je zdejší rozhledna, která byla postavena v letech 1822 – 1825 z iniciativy knížete Josefa Johana Nepomuka ze Schwarzenberku, na jehož počet byla také pojmenována jako Josefova věž. Dobou svého vzniku se jedná o nejstarší kamennou rozhledu v Čechách. Věž dosahuje výšky 18 metrů a z jejího vrcholu, na nějž vystoupíme po 110 schodech, se otevře prakticky kruhový výhled umožňující přehlédnout Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory (např. Vysoká) a velkou část Šumavy, z niž je kromě blízkých vrcholů (např. Knížecí Stolec, Špičák, Smrčina a další) vidět i Boubín či Luzný. Největší zážitek na nás ovšem čeká v případě, že se sem vydáme za dobré dohlednosti. V takovém případě se totiž můžeme pokochat pohledem na hřebeny Alp, nacházející se odtud ve vzdálenosti kolem 160 kilometrů. Mezi nimi pak dominují zejména masivy Totes Gebirge (s nejvyšším vrcholem Grosser Priel) a Hoher Dachstein. Naopak směrem do českého vnitrozemí si můžeme kromě blízkých Českých Budějovic všimnout i nedalekého zámku Hluboká nad Vltavou. Prakticky nepřehlédnutelnou dominantou je pak i jaderná elektrárna Temelín nacházející se ve vzdálenosti 35 kilometrů. Naopak směrem k jihu si můžeme všimnot i Českého Krumlova, který se však poněkud skrývá pod Kleťským hřebenem.
Šumava: Kleť – výhled na šumavské vrcholy
Šumava: Totes Gebirge a Grosser Priel z Kleti
Díky své výhodné poloze se vrchol Kleti stal nejen jedním ze základních trigonometrických bodů, avšak v roce 1958 zde byl vybudován i vysílač, který byl následně rozebrán a v roce 1977 nahrazen současnou 172 metrů vysokou ocelovou věží, která tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Kleti zejména v případě, že se na ní díváme z dálky. Na „kleťskou“ rozhlednu bezprostředně navazuje horská chata, která zde byla postavena u příležitosti 100. výročí otevření rozhledny (v roce 1925), a která byla pojmenována podle své patronky Terezie ze Schwarzenberku jako Tereziina chata. V její blízkosti pak můžeme kromě vrcholového rozcestníku a výrazného skalního východu narazit i na nejvýše položené sluneční hodiny v Česku, která zde byly instalovány v roce 1974.
Šumava: Kleť – sluneční hodiny
Šumava: astronomická observatoř Kleť
Jinou nepříliš výraznou, avšak o to významnější a slavnější budovou je astronomická observatoř Kleť, jejíž kopulí si můžeme všimnout i při pohledu z rozhledny. Díky své nadmořské výšce 1070 m se jedná o nejvýše položenou hvězdárnu v Česku. Její stavba probíhala v letech 1957 – 1958, přičemž organizačně je pobočkou hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Hlavní kopule Kleťské hvězdárny ve svém nitru ukrývá druhý největší dalekohled v Česku. Tento teleskop s průměrem hlavního zrcadla 106 cm nese poetické označení KLENOT, které však nemá nic společného se šperky, ale je ve skutečnosti zkratkou: Kleť Observatory Near Earth and Other Ununual Objects Observations Team and Telescope. Jak už tento vyčerpávající název napovídá, hlavním úkolem dalekohledu je pozorování malých těles sluneční soustavy (především asteroidů a komet), a především pak těch, která se na své dráze dostávají do těsné blízkosti Země, s níž by se teoreticky mohly i srazit (jedná se o tzv. Near Earth Objecst – NEO). V tomto ohledu patří zdejší observatoř nejen k evropské, ale dokonce i ke světové špičce. Nově zde bylo objeveno více než 1000 asteroidů (z nichž první byl pojmenována příznačně „Kleť“) a 4 komety. Druhá (tzv. Koperníkova) kopule byla postavena v roce 1973 a je vybavena jednak dalším zrcadlovým dalekohledem o průměru 57 cm, s nímž je spřažen 30 cm čočkový dalekohled (největší čočkový dalekohled v Česku). Do útrob Koperníkovy kopule je pak možné nahlédnout v rámci komentovaných prohlídek, které jsou zde pořádány v letních měsících (zpravidla od června do konce srpna).
