Na Kašperk

Žlíbek – Kašperk – Pustý hrádek – Žlíbek  (3 km, 1:00, ↗ 90 m, ↘ 90 m)

Kašperské Hory – Výklenková kaplička – Kašperk – Pustý hrádek – Žlíbek – Výklenková kaplička – Kašperské Hory (7.6 km, 2:40, ↗ 240 m, ↘ 240 m)

Královský hrad Kašperk (Karlsberg) tvoří jednu z nejvýznamnějších a současně také nejvýraznějších historických dominant centrální Šumavy. Jak by také ne, když jeho nezaměnitelnou siluetu, v níž dominuje dvojice obranných věží, je viditelné z nejedné šumavské vyhlídky. Nejjednodušší cestou jak se k hradu dostat je vyrazit z parkoviště situovaného nedaleko osady Žlíbek nad Kašperskými Horami. Z parkoviště nejprve krátce sledujeme zelenou značku, která nás zavede k rozcestí Žlíbek, kde se setkává s červenou (a žlutou) značkou přicházející zleva. My však odbočíme doprava sledujíce zelenou (a červenou) značku. Pohodová cesta vedoucí loukami a posléze lesem nás po přibližně kilometru přivede přímo před východní průčelí hradu.

Historie Kašperku sahá do první poloviny 14. století. Tehdy, za vlády krále Jana Lucemburského, dosáhla svého vrcholu těžba zlata v okolí Kašperských Hor. „Žlutý kov“, který se do té doby získával převážně rýžováním ve zdejších zlatonosných potocích, se po příchodu zkušených německých hornických mistrů začal těžit i v hlubinných štolách a šachtách. Zlaté ložisko se však nacházelo velmi blízko hranic Českého království (které navíc ve středověku nebyl ani zdaleka tak jednoznačně vymezeny, jako je tomu dnes). Není proto divu, že si na toto bohaté naleziště dělali zálusk i sousední bavorští vévodové. Syn Jana Lucemburského, císař a král Karel IV. později inicioval vznik obchodní cesty, po níž se z Pasova do Čech dováželo nejrůznější zboží, avšak především sůl. Tato tzv. „zlatá stezka“ (Golden Steig) se pak dělila na dvě větve, z nichž jedna („kašperskohorská“) vedla z Bučiny do Kašperských Hor (a odtud pak dál do vnitrozemí). V roce 1356 byl proto Karlem IV. založen hrad, jehož úkolem byla především ochrana zlatých dolů a obchodní stezky a dále obrana pohraničního území před vpády ze sousedního Bavorska. Za stavbu hradu odpovídal významný architekt a stavitel Vít Hedvábný (který postavil celou řadu dalších významných staveb). Výstavba hradu byla dokončena v roce 1361. Zajímavostí je, že ačkoliv byl hrad pojmenován na počest Karla IV. „Karlsberg“, je velmi pravděpodobné, že jen císař a král za svého života nikdy osobně nenavštívil.

Po smrti Karla IV. hrad v roce 1378 připadl Kašperk jeho synovi a nástupci Václavu IV., který jej ovšem o pouhý rok později postoupil jako splátku svých dluhů Janovi z Leuchtenburka. V dalších dvou stoletích hrad často měnil své majitele. V roce 1402 byl nejprve zastaven Habartovi z Hartenbegru od nějž ho v roce 1411 koupil Petr Zmrzlík ze Svojšína, který jej nechal opravit. Petr Zmrzlík patřil až do bitvy u Lipan (1434) k příznivcům husitství. Od roku 1450 musel hrad opět odolávat mnohým útokům z Bavorska. Rodu Zmrzlíků hrad patřil až do roku 1454, kdy bylo kašperskohorské panství prodáno Zděňkovi ze Šternberka, který stejně jako jeho předchůdce musel odrážet útoky Bavorů. V roce 1487 byl hrad postoupen Bohuslavovi ze Švamberka, který získal od krále Vladislava Jagellonského peníze na opravu hradu. Rod Švamberků držel Kašperk do roku 1531, kdy se jeho zástavním držitelem stal Václav Vilhart z Velhartic. O pouhé dva roky později (1533) hrad získal Jiří z Lokšan, který s pomocí posádky hradu umožnil postup vojsk Ferdinanda I. Habsburského a naopak zabránil okolním městům přidat se na stranu stavovskému povstání, které v Čechách proti Ferdinandovi vypuklo. V roce 1552 se držitelem hradu stal Ludvík Tovar z Enzefeldu, který získal od královské komory rozsáhlý úvěr na opravné práce. Po jeho smrti byl Kašperk pronajat městu Kašperské Hory. V době správy města však hrad přestal být udržován, a když jej v roce 1616 město koupilo, byl v kupní smlouvě uváděn již jako pustý. Po třicetileté válce bylo nařízeno zbourat všechny hrady v Čechách. K tomu sice nakonec nedošlo, ale hrad byl i tak do značné místy poničen, jelikož sloužil obyvatelům okolních vsí jako zdroj stavebního materiálu. Po dalších 200 let hrad pouze chátral a zájem o něj začal opět vzrůstat teprve ve druhé polovině 19. století. Do této doby také spadají první pokusy o zakonzervování a postupné opravy hradní zříceniny. Nejrozsáhlejší opravy hradu byly zahájeny v průběhu 70. let 20. století a pokračují vlastně dodnes. V současnosti (2020) je hrad veřejnosti přístupný od dubna do října, přičemž návštěvníci si mohou vybrat hned z několika prohlídkových okruhů („život na hradě“ a „stavba hradu“).   

Po prohlídce hradu se můžeme vrátit zpět stejnou cestou, kterou jsme sem přišli. Pokud si ale chceme výlet udělat o něco dobrodružnější, vydáme se po žluté značce vzhůru do návrší naproti hradu. Cesta, která je zejména po dešti místy poněkud krkolomná, nás dovede na další zříceninu – tzv. Pustý hrádek. Návštěvu tohoto místa však lze určitě jen doporučit, neboť se odtud naskýtá jeden z nejkrásnějších výhledů na nedaleký Kašperk. Historie Pustého hrádku není dodnes zcela jasná, avšak předpokládá se, že se jednalo o předsunuté obranné postavení vybudované v době, kdy byl hrad Kašperk v držení Zdeňka ze Šternberka. Předsunutá pevnůstka bránila nejzranitelnější východní křídlo hradu. Její výstavba pravděpodobně souvisela s obavami z útoku královského vojska poté, co se Zdeněk ze Šternberka zúčastnil neúspěšného pokusu o sesazení krále Jiřího z Poděbrad.

Po prohlídce Pustého hrádku pokračujeme dál po žluté značce, která nás lesem dovede až do již několikrát zmíněné osady Žlíbek, odkud je to již jen kousek k parkovišti, kde jsme nás výlet začali. Ke Kašperku se ovšem můžeme vypravit i přímo z Kašperských hor. Zde máme dokonce hned několik různých možností. První z nich začíná na Kašperskohorském náměstí, odkud sleduje zelenou značku (6 km/2:20 h tam a zpět). Další možností (která je sice delší, ale dle mého názoru zajímavější) je sledovat naučnou stezku „Na Kašperk jinak“. I ona začíná na náměstí v Kašperských Horách, odkud nás nejprve dovede k tzv. Výklenkové kapličce na okraji města a odtud pak stoupá přes osadu Kavrlík až ke Kašperku. Odtud pak pokračuje dál přes Pustý hrádek do Žlíbku a následně se pak vrací zpět do Kašperských hor (7.6 km/2:40 h).    

Šumava: Kašperk
Šumava: Kašperk
Šumava: Kašperk
Šumava: Kašperk - budova purkrabství
Šumava: Kašperk - výhled ze západní věže
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: Pustý hrádek
Šumava: Pustý hrádek
Šumava: Pustý hrádek
Šumava: zimní mračna nad Šumavou
Šumava: Svatobor z Pustého hrádku
Šumava: hřbitovní kostel sv. Mikuláše u Kašperských hor z Pustého hrádku
Šumava: hřbitovní kostel sv. Mikuláše u Kašperských hor z Pustého hrádku
Šumava: kostel sv. Markéty v Kašperských horách z Pustého hrádku
previous arrow
next arrow
 
Šumava: Kašperk
Šumava: Kašperk
Šumava: Kašperk
Šumava: Kašperk - budova purkrabství
Šumava: Kašperk - výhled ze západní věže
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: pohled na Kašperk z Pustého hrádku
Šumava: Pustý hrádek
Šumava: Pustý hrádek
Šumava: Pustý hrádek
Šumava: zimní mračna nad Šumavou
Šumava: Svatobor z Pustého hrádku
Šumava: hřbitovní kostel sv. Mikuláše u Kašperských hor z Pustého hrádku
Šumava: hřbitovní kostel sv. Mikuláše u Kašperských hor z Pustého hrádku
Šumava: kostel sv. Markéty v Kašperských horách z Pustého hrádku
previous arrow
next arrow